Zážitky matky 3
Vánoce suma sumárum aneb poprvé trochu jinak
S dostatečným předstihem jsem si naplánovala, že vytvořím osm vybraných jednoduchých druhů cukroví + vánočku. Dopadlo to tak, že jsem vytvořila 4 druhy a několik vánoček (jestli se nepletu, tak asi tři). I za toto minimum jsem na sebe pyšná. A taky musím poděkovat Matyáškovi, protože mi dopřál několik volných chvilek, které bylo možno za tímto účelem využít.
Dalším bodem mé vánočně kuchařské zkoušky byla štědrovečerní večeře. S našima jsme se domluvili, že se s námi rozdělí o kapra a my si dokoupíme jenom hlavu a vnitřnosti na polívku. No jo, ale kde se v Březnici prodávají kapři? Obhlídla jsem náměstí, ale po kádích s kapříky ani stopy. Pak jsme v Březnických novinách objevili inzerát, že se kapři budou prodávat v Obročence naproti bývalému středisku. A byl tu další problém. Kde je Obročenka? Nebo bývalé středisko? Vždyť i to současné vypadá, jako bývalé... Nakonec jsem v pátek 21. zavolala tátovi a poprosila ho, jestli by nám tu kapří hlavu nekoupil v Praze.
Podařilo se a táta se Zuzkou nám všechno v sobotu přivezli. Pravda, když sjeli z dálnice, tak si uvědomili, že kapra nechali doma, takže se pro něj vraceli, ale všechno dobře dopadlo. :) Po obědě (který v případě těch dvou byl mírně pozdní) jsme vyrazili na výlet. Pozor, ne na procházku, ale na VÝLET. Naložili jsme kočárek do auta, Matýska do sedačky a vyrazili směr vrch Třemšín. Vyšlápli jsme až na vrchol a táta s Jankem dokonce na vrchol rozhledny, která se tam nachází. Bylo to parádní: všude na stromech i čemkoliv jiném bílá námraza a do toho prosvitovalo sluníčko... Ovšem to bylo právě na cestě do hajan, takže než jsme se dostali zpátky k autu, byla nám už docela ... kosa. Teploměr v autě nám pak ukázal, že venkovní teplota je celých 8 stupňů pod nulou. Brrr...
Ale zpátky k přípravě večeře. S předstihem jsem si uvařila zeleninu na salát, aby stihla vystydnout a naložila kapra do citronu a jogurtu, dle tatínkova doporučení. V rámci příprav jsem ve volné chvíli 23. taky ozdobila stromeček. Na Štědrý den ráno jsem vytáhla tašku s hlavou a vnitřnostmi a zjistila, že na mě ta rybí hlava kouká. Zavolala jsem tedy naším, abych se ujistila, že se opravdu vaří bez očí a šla poprosit Janka, jestli by ty oči mohl vydloubnout. Odpověď zněla zcela jasně: "Já Vánoce slavit nechci, tak je vydloubni ty, ať z toho máš taky ňáký trauma." (Řečeno v dobrém) Usoudila jsem tedy, že pokud celou záležitost pojmu z hlediska vědce, musím to zvládnout. Ostatně pitvu hada jsem taky s klidem přežila... ;) S očima jsem se tedy zdárně poprala a všechno jsem dala vařit. Větší trauma bych ovšem pravděpodobně měla z obírání té hlavy, jehož se však Janek ujmul celkem bez odporu. ;)
Takže jsme nakonec polívku dovařili, kapra osmažili a salát vyrobili. Myslím, že na první pokus to nedopadlo až tak zle... ;)
Na Boží hod začal návštěvní maraton, na který jsem se už opravdu těšila. 25. naši a ségra, 26. Jankovi rodiče a sestřenice Irma s rodinou, 27. oboje rodiče (velké saunování), 28. odjeli Habartovi a odpoledne přijeli Irča, Terka, David a Michalové, 30. Jankova sestra Mirka s Michalem a obřím nákladem dětského oblečení po Michalovu synovci, 1. ledna Jankova kamarádka jeskyňářka a 4. sestra Dinda. Bylo to skvělé, ale už jsem se úplně začala těšit, až budeme mít chvíli taky normální režim. Ten se ovšem překvapivě, pozvolna a nenápadně utvářel i během této hektické doby. Výsledkem je, že si Matyášek dává svačinku každé dvě hodinky a mezi tím kouká co kde lítá (zejména dřevěný papoušek, kterého dostal k Vánocům) a spí, čemuž předchází nošení, protože jinak neusne.
Po té, co jsem na štědrý den prochodila večer v předsíni a zpívala pořád do kola "houpy hou, houpity hou, houpy hou, houpity hou,..." jsem 25. večer zakoupila přes inzerát koupací kyblík. Naštěstí jsme ho zatím použili jenom na běžné koupání. :)
Nudným dnem rozhodně nebyl ani Silvestr, byť v trochu jiné formě, než je obvyklé. Jelikož to byl pracovní den a ještě k tomu pondělí, vydala jsem se zkusit, jestli ordinuje pan doktor, protože jsme akorát měli jít na prohlídku v šesti týdnech věku. A ordinoval! :) Chudák... Nicméně my jsme na tom velmi vydělali, protože jsme tam byli jediní. V klidu tedy Matýska prohlédl, zvážil a změřil a ještě jsme si trochu popovídali (on je to takový trochu mudrc, ale je fajn ;)). Pro informaci: Matyáš vážil 5100 g, měřil 58 cm a obvod hlavy měl 38 cm. Slušný obřík, ne? A to ani nejedl přes Vánoce cukroví... ;)
Silvestrovský večer jsme strávili zcela poklidně a tak jako kterýkoliv jiný den. Ve třičtvrtě na půlnoc jsem udělala objednávku u výrobce plenek (výhodně, neb druhý den už bych se nevešla do cenového limitu pro poštovné zdarma ;)). do půlnnoci jsem pak rozesílala PFka a zhruba ve čtvrt na jednu uléhala za rachotu ohňostrojů vysílaných našimi sousedy. A na Nový rok jsme se s Jankem hezky pohádali, takže až do příjezdu té jeho jeskyňářské kamarádky jsme měli tichou domácnost. Kvůli nějaké ptákovině samozřejmě. :)